Komentáře - Nejlepší herní příběh (2018)

Milfhunter:
Mafia 2 - pořádný story o mafiánech,
Star wars: Knights of the Old Republic - za mě jeden z nejlepších plot twistů evar
Spec ops the line - na cover shooter je to celkem solidní story o amerických (ne)hrdinech
Bioshock infinite - myšlenka multiversu + nějakej ten plot twist +Zobrazit spoiler
Heavy rain - hledání vhodného otce, Zobrazit spoiler
Bloodborne - ucházející příběh a fantastický lore

HollyMeatBall:
1. Game of Thrones
Dalo to značné zadumání a trochu sebezapření, ale ten kyanidovic GoT je dodnes stále tou hrou, která se mnou citově zamávala zdaleka nejvíc. Stejně tak mě dodnes, i po šesti letech, pořád tak hrozně mrzí, že se toho museli ujmout zrovna oni.

2. The Witcher 3: Wild Hunt
Ten příběh samotný opravdu není ničím převratným, nicméně jeho zpracování, režie, a dokonalý hudební podkres, se postarali o to, že jsem si u toho vskutku nejednou pobrečel. A dodnes se té věrohodnosti a údernosti prostě nic nepřiblížilo ani zbla. Ovšem rozhodně slintám nad představou, jak někdy v dalekém budoucnu CDPR spojuje síly s Netherrealm...ale k tomu se ještě dostanu.

3. Gray Matter
Mám velkou slabost pro kvalitní, kreativně zpracované slaďárny a romanťiky, a to přesně GM je. Navíc je to z velké části o kouzelnickém řemeslu, pro které mám ještě větší slabost. Při nedávném opakovaném hraní to rozhodně trochu na síle ztratilo, ale to tomu nemůžu s čistým svědomím vyčítat.

4. Until Dawn
Naprosto dokonalé hororové béčko. Jistým způsobem hra mých snů.

5. Vampire the Masquerade: Bloodlines
Bez ohledu na krutopřísný scénář a kulervoucí stanovený příběh jsem si postupem let a těch nespočtu opakovaných dohrání tu hru primárně zamiloval pro ten vlastní meta-příběh, který jsem si vytvořil sám. Mnoho erpégéček umožňuje totéž, ale jen Bloodlines umožnilo konkrétně takový příběh, konkrétně takovým způsobem. V herním světě mi je jednou z největších, nejnepochopitelnějších záhad, že jsme od té doby žádné pořádné upíří RPG už neviděli.

6. Mass Effect 2
Tady to bezesporu stojí a padá jen a jen na postavách, v rámci kterých jsem, co do počtu upřímných oblíbenců, zatím taky nenašel pořádnou náhradu, a tak na tomto poli mému srdci ME2 stále kraluje.

7. Injustice 2
Ach, ten Netherrealm. Málokoho by asi napadlo, že ta nejfantastičtější, životu nejvíce podobná mimika se objeví zrovna v arkádové bojovce, ale už je to holt tak. A von je ten příběh celkově zpracován naprosto áčkově, a produkční hodnoty jsou napříč celým dílem dosyta kulervoucí. Nechápu, že si z toho nevzala filmová studia pár vodítek, páč na velkým plátně se mezi DC i Marvelem oproti tomuto střídá jedna tuctová nuda za druhou.

Gordon:
1 - Bioshock Infinite - Tahle hra mi příběhem opravdu vklouzla pod kůži a je to jedna z těch her kde příběh převyšuje vše ostatní.
2 - Half-Life - Jaká jiná hra dokáže vyprávět příběh tak jako Half-Life? Žádná, HL je unikát ve své formě vyprávění. V podstatě se jedná o jeden nepřerušený záběr z prvního pohledu v mysteriozní a devadesátkovém settingu. Být to ve VR, tak se to rovná týdenní dovolené naslepo.
3 - Mass Effect 3 - Strhující Sci-fi v uvěřitelném universu naší galaxie, za vrchol považuji ale všechny tři díly jako celek protože postupně eskalují.
4 - Portal 2 - Rozkošně ujeté.
5 - Prey (staré) - Tato hra sice nezáří tak jako jiné, za to její Sci-fi/Fantasy příběh je vcelku velkolepý. Lidé jsou pouze úroda a přišel čas na sklizeň, obří živelná kosmická stanice připomínající sféru se objeví nedaleko Země a započne sklízet svoji úrodu, vy jste jedním z prvních sklizených který zároveň vyklouzne z procesu jatek které mají za cíl uživit sebe sama a tak postupně zjistíte všechny tajemství této kosmické super-struktury.
6 - Wolfenstein: The New Order - Nacisté vyhráli válku, to je v podstatě nejsilnější aspekt celého příběhu, protože něco tak absurdního a v mladé historii je myšlenky pro nejednoho "teoretika" a zároveň je na tom něco fascinujícího. Wolfovi se to vykreslit podařilo vytvořilo si vlastní universum s vlastní časovou osou, Jedna z těch her s ukrutně Béčkovým feelingem a zároveň obřím lorem.
7 - Morrowind - Jste vysazeni na ostrově kde dominuje aktivní sopka a ostrov zmítají popelové bouře, Vše je cizí a nic nepřipomíná normální svět. Jste nicka a jediné vodítko které máte je přiblblý dopis. Tak, jakým směrem půjdete?
8 - The Chronicles of Riddick: Escape from Butcher Bay - Velice osobní příběh člověka který byl snad zrozen jen k tomu aby se brodil sračkama do ještě větší hloubky. Co tě nezabije tě posílí.
9 - Star Wars: Knights of the Old Republic - Hra která překonavá filmovou předlohu, v podstatě hra se spoilerem tak velkým, že jeho prozrazení by zníčilo celou hru, doslova.
10 - Indiana Jones and the Fate of Atlantis - Nacisté, ponorka, odkaz Atlantídy, sexy průvodkyně, protagonista tak legendární a oblíbený že už jen vyjmenování jeho výbavy vytvoří samo o sobě charisma silné jako skála, mám pokračovat? Prostě parádní dobrodružství doplňující to filmové.

SyLeBROs:
1) Bioshock Infinite - Booker a Elisabeth si proráží cestu skvělým a propleteným příběhem, kde na konci nezůstane oko suché? Dokonalost.
2) Zaklínač 3: Divoký Hon - V téhle ankketě to bude dost klasika.
3) Bloodborne - Tak propletený děj, který dává pořád prostor pro hráčovy teorie.
4) The Last of Us - Otázkou je, zda-li bych ho dal na první místo po dohrání, protože já ho mám ještě rozehraný. Ale silných momentů má mnoho a už je mi jasné, že se zařadí hodně vysoko.
5) God of War 2018 - Jednoduchý, leč silný příběh s ideálním množstvím postav.

Jab:
1. Planescape Torment: Hledání ztracené duše, vzpomínek a taky trochu svědomí. Vše pomalu ale jistě směřuje k olbřímu finále, kdy Nameless One přijme svůj osud. NPC vrcholově převyšují jiné v rámci žánru. Přitom jsou všichni osudově svázáni s hlavním hrdinou a tedy i dějem.

Dále už bez pořadí
a) Longest Journey: Krásný příběh dvou světů s pár skvělými zvraty.
b) Witcher 3: Zde bych vyzdvihl zejména DLC Heart of Stone. Ale i základní děj je skvělý a CDPR schopně dopracovali cliffhangery Sapkowského.
c) Mass Effect 3: Události na Tuchance a Rannochu patří mezi solidní dojáky. Ale děj je zejména o Shepardovi a jeho hrdinské cestě za záchranou všeho živého i robotického. A také o tom, co všechno na té cestě obětuje.
d) Knights of the Old Republic: Jedním konkrétním zvratem se tahle hra zapsala do podvědomí všech hráčů. Celkově je to ale dějově skvěle zpracovaná hrdinská "pohádka".
e) Neverwinter Nights 2: Příběh dlouho vypadá jako nic moc, nicméně později se to rozjede. Historii říše Illefarn a její vztah k ději hry jsem vyloženě hltal. Datadisk Mask of the Betrayer je pak příběhově (se svou křížovou výpravou smrtelníků proti bohům) ještě o fous lepší.
f) Jade Empire: Pár solidních zvratů. Ale největším plusem je "čínský konec", který řadím mezi to nejlepší v RPG hrách.
g) Sid Meier's Alpha Centauri: Asi trochu překvapivě. Ale jakkoliv je tahle "civka" ne vždy úplně perfektní v herních mechanismech, tak je skvělá v základním příběhu, který je dále hráči dávkován s každým novým vynálezem a v pozdější komunikaci s "planetou".

raisen:
1. Deus Ex
Sedlo mi zasazení, tedy sci-fi v budoucnosti, navíc se do toho přimíchala konspirační teorie, zrada, uvěznění a následný útěk z vězení a nakonec se hráč podíval i do Area 51. Paráda. Navíc vedlejší mise krásně ten příběh doplňovaly.

2. BioShock Infinite
Protože mám ráda příběhy s filosofickým přesahem a příběhy, které ne zcela pochopím :) A také utopie a příběhy v nich mám moc ráda, tohle mi sedlo.

3. Planescape: Torment
Konečně RPG, kde se nezachraňuje svět, ale řeší se samotný hrdina, kdo je, odkud je a jak se dostal do márnice.

4. I Have No Mouth, and I Must Scream
Tady je vlastně více příběhů, ale jako celek to funguje dost dobře. Není divu, když je to hra dle povídky. Je to mrazivé a vyvolává to ve mně napětí a strach.

5. Life Is Strange
Sice je to hra zasazená do období střední školy, což mě věkově míjí, ale nakonec to byl dobrý návrat do školy. Nechybělo tomu nic, napětí, přátelství, zrada, pomluvy, zamilovanost, vražda, přírodní katastrofa a nakonec i dojetí, to vše tam bylo.

Starletka:
1. Yakuza 0 - příběh plný zvratů a emocí, kdy nikdy nevíte, co přijde dál, a kterému se (několikrát!) podařilo rozbrečet i robota jako jsem já

ajne:
8. místo: Sherlock Holmes: Crimes and Punishments (výborná detektivní hra, která nám rozvypráví hned několik příběhů - případů)
7. místo: Walking Dead - Season 2 (hra prakticky jen o příběhu, která se nebojí zabít prakticky všechny postavy, které jsou hráči sympatické, ale především umí boj o přežití hráče chytit)
6. místo: Fallout: New Vegas (není nad to se vzbudit v poušti s dírou v hlavě a čerstvém hrobě, rozsáhlý příběh se spoustou vedlejších linií, které se umí přizpůsobit hráči, takže každá hra vyznívá pokaždé trochu jinak)
5. místo: Mafia 2 (povedený sequel s příběhem, který upoutá, bohužel zkráceným uspěchaným vydáním)

Vurhor:
Planescape: Torment -- Herní příběh by měl hráče vtáhnout hned po několika prvních momentech po začátku hry. PS:T tohle splňuje na jedničku. Příběh je to nesmírně poutavý, chytrý, plus svým způsobem i takový bizarně pitoreskní. Jeho pěkná existenciální filozofie je něco, co člověk ve videohrách fakt už jen tak nenajde. Nadpozemská (doslova) pecka.

The Longest Journey -- Příběh, který se opravdu úžasně zabývá pojítkem mezi žánry Sci-fi a Fantasy. Plný zvratů, napínavých momentů, promyšlených postav, neuvěřitelné atmosféry... Celým příběhem nás navíc provádí nejlepší a nejsympatičtější ženská herní protagonistka všech dob.

Mass Effect
Mass Effect 2
Mass Effect 3 --- Podobně jako všechny díly Pána prstenů, tak i všechny hry z ME trilogie tvoří dohromady naprosto fenomenální a parádní dějovou linku, která z hráče vyždímá celou řadu emocí - bude se smát, bude brečet, klepat se strachem a napětím... plus možná se i zamiluje. Přesně takhle by jak herní, tak i filmové trilogie měly po příběhové stránce vypadat.

Baldur´s Gate 2: Shadows of Amn -- Příběh, začínající záchranou misí/cestou za pomstou, který je protkán odkrýváním hrozivého původu hlavního hrdiny, má skvělou konzistentnost, slušné zvraty, plus celkově staví hráčovi zajímavou cestičku, po které je sakra poutavé kráčet. Už jen kvůli tomu, že obsahuje jednoho z nejlepších herních padouchů všech dob.

WillieBirkin:
1.Mafia – nezapomenutelná záležitost, úžasný průchod kariérou obyčejného taxikáře, který se stane členem organizovaného zločinu. Pohled na jeho úspěchy i pády, a to v úžasně lidské podobě. Dodnes něco úžasného pro mě.

2.Brothers – A Tale of two sons – Neuvěřitelná cesta dvou bratří za záchranou smrtelně nemocného otce. Pohled na jejich trampoty v průběhu cesty. Z úžasné a krásné cesty se postupem stává nebezpečná výprava s nejistým koncem. O co kratší je, o to intenzivnější.

3.Life is Strange: Dark Room – epizoda šíleně emočně náročná a zároveň rozplétající celé klubko dění celého seriálu.

4.The Walking Dead: No time left – poté, co si projdete s Leem celou cestou dochází k nevyhnutelnému konci. Těžko se s tím sžívalo.

5.Mafia II – pokračování české klasiky a opět po příběhové stránce skvělé. Sled událostí, které kolem sebe rozpoutají hlavní hrdina Vito, a tak trochu packal Joe je prostě perfektní.

6.The Cat Lady – silný příběh ženy, která zdánlivě už nemá pro co žít. Silnější počin, než jsem si původně myslel.

7.The Wolf Among Us: Smoke and Mirrors – Bigbymu se to začíná sypat nad hlavu a sledovat jeho akce a pohnutky dalších postav je jednoduše super.

8.Portal 2 – původně veselý průchod troskami, poté dost znepokojivý zážitek s cílem zničit psychopatického robůtka. Mrazivý zážitek.

9.Fahrenheit – trochu propletený a mystický příběh Lucase Kanea, ale neuvěřitelně vtahující.

10.To the moon – jímavý příběh o splnění přání.

Jumas:
1. Brothers: A Tale of Two Sons
Je to čerstvé, ale asi je to tak. Bratři mají ten nejlepší příběh, jaký jsem kdy ve hrách zažil s netradičním závěrem, který vybočuje z klasického pohádkového pojetí. I když je hra poměrně krátká, nabízí spoustu situací, které ve mě vzbudily nějaké emoce a ještě podtrhovaly skvělý příběh, zaměřený na putování dvou bratrů za lékem pro svého otce.

2. Syberia
Benoît Sokal je mistrem svého oboru a téměř všechny jeho herní příběhy patří k tomu nejlepšímu, co lze v tomto odvětví nalézt. Nejlepší příběh z jeho pera však může být jen jeden, a je to právě ten z první Syberie, který už ani pokračování nepotřeboval. Putování právničky Kate Walker za uzavřením smlouvy o koupi továrny se postupně čím dál tím více zamotává a vše umocňuje automat Oskar, cesta vlakem a samotné setkání s Hansem Voralbergem.

3. Posel smrti
Nikoli Mafia, ale Posel smrti je českou hrou s nejlepším příběhem. Vyšetřování smrti Williama Gordona, které provádí na vlastní pěst jeho synovec Samuel, je plné náhlých zvratů a o náhody v něm není nouze. Co na tom, že zakončení není nic extra, když je to jinak celou dobu neskutečná (i když pomalá) jízda.

4. GUN
GTA s výborným příběhem? Tohle spojení moc nefunguje. Pokud ale vezmu v potaz podobné hry, musím vyzdvihnout GUN, který má asi ten nejlepší příběh, na který jsem v akčních hrách narazil. Je to sice klasické klišé o pomstě, ale je tak dobře podané, že to vůbec nevadí.

5. Machinarium
Příběh robota Josefa, vyprávěn pouze pomocí animací a obrázků, je zpočátku dosti zmatený, ale ke konci již dostane jasné obrysy. Cílem je zachránit robotku Bertu a žít s ní šťastně, až do smrti (v tomto případě spíše do rozpadnutí). Hodně pomáhá také vizuální stránka, kterou má Amanita Design zvládnutou jako vždy na jedničku.

6. Samorost 3
Už první dva Samorosty měly vcelku zajímavé příběhy, ale pro jejich krátkou herní dobu je však nelze brát moc v potaz. Třetí díl už je přece jen delší a lze se do jeho příběhu pořádně vcítit. Skvělé jsou i příběhy vedlejších postaviček, které značně umocňují atmosféru.

7. Max Payne 2: The Fall of Max Payne
Snad je to tím, že jsem prvního Maxe hrál až po dvojce, ale The Fall of Max Payne mi přijde lepší jak po stránce hratelnosti, tak především po té příběhové. Zlomený policista Max Payne, kterému je všechno jedno, ale i jeho půvabná přítelkyně Mona Sax tvoří kostru příběhu o drogách a především o pomstě. K celkové atmosféře přispívá také komiksová forma vyprávění.

8. Prince of Persia: The Sands of Time
První Princ měl jednoduchý příběh o záchraně princezny, a ten se táhl další dva díly. Až písky času přišly s příběhem úplně novým a daleko více propracovaným. Díky hrátkám s časem se dá totiž vše, co od určité chvíle nastalo, úplně změnit, což je hlavní devízou příběhu. A ten konec, to je prostě lahůdka.

9. Cryostasis
Cryostasis samo o sobě nemá žádný revoluční příběh. Co však tvoří skvělou atmosféru a dělá z příběhu v akčních hrách něco neobvyklého, jsou jednotlivé příběhy členů posádky. Nic není takové, jak se na první pohled zdá a právě ta nejistota je jedním z hlavních prvků příběhu.

10. Batman: Arkham Asylum
Filmy s Batmanem mám vcelku v oblibě, a hra od Rocksteady Studios přišla s revolučním pojetím tohoto maskovaného hrdiny. Temný příběh Temného rytíře s Hlavním záporákem Jokerem a několika dalšími padouchy patří určitě mezi to nejlepší, co herní scéna nabízí.

JohnCZ:
1. Life Is Strange

Herních příběhů, které mě posadily na zadek je velmi málo. Life Is Strange to dokázal hned několikrát a jedná se pro mě o jeden z nejsilnějších hráčských zážitků posledních let. Důvod, proč mu ale dávám první místo je především ten, že je to naprosto něco nového, než co nám herní příběhy doposud vyprávěly. Když pominu superschopnost ovládat čas, tak je to vlastně naprosto civilní příběh postavený především na melancholické atmosféře a kvalitně napsaných postavách.

2. To the Moon

To the Moon byl pro mě naprostým zjevením. Příběh o životě a smrti vyprávěný za pomoci několika pixelovaných postaviček v primitivní RPG Maker grafice a přesto mě dokázal uhranout a dojmout k slzám. A to několikrát. Nutno dodat, že lví podíl na tom má i překrásná hudba a celková promyšlenost a lidskost celé zápletky. Jednoduchý a nezdržující gameplay složený z klikání tu rozhodně beru jako plus.

3. Spec Ops - The Line

Na první pohled generická střílečka s ještě generičtějším názvem, která však v sobě skrývá něco víc. Těžko se něco prozrazuje bez spoilerů, ale kdo hledá akční hru s přesahem, najde ji tady. Mě to zasáhlo nepřipraveného, což je dost možná právě ta nejlepší možnost.

4. Witcher 3 - Hearts of Stone

Třetí Zaklínač měl pár slabších příběhů, měl hromadu velmi dobrých příběhu a dost jich bylo i perfektních. Paradoxně mi ale hlavní dějová linka v třetím Zaklínači v celkovém důsledku přišla spíš jako to slabší a mnohem více jsem si užíval vedlejší podzápletky, které svou kvalitou a promyšlenosti často trumfly tu nekonečnou honbu za Ciri. První datadisk se zaměřuje na nový příběh, vedlejší questy odbourává na minimum a hráč dostává tragickou pecku s perfektním záporákem, která není kdovíjak dlouhá, ale za to dost intenzivní (a místy i velmi vtipná).

5. Brothers - A Tale of Two Sons

Pěkná pohádka, kde samotný příběh sám o sobě možná není vyloženě objevný, ale jeho celkové podání v kombinaci s gameplayem, hudbou a grafikou funguje na 100 %.

6. The Last of Us

Relativně komorní putování napříč postapokalyptickým světem možná nepřináší epický příběh o záchraně světa, ale zaměřuje se na hlavní dvojici, se kterou bude hráč tuto cestu prožívat. The Last of Us je kvalitně napsaný, civilní, vtipný i děsivý zároveň a především ve hráči vyvolává sžití s postavami na úrovni, které se povedlo dosáhnout jen velmi málo her.

7. Enslaved: Odyssey to the West

Nečekaně velmi dobrá popcornovka, která po celou dobu neztrácí tempo a svým vtipem a šarmem hráče protáhne poměrně originálně pojatým postapo světem. Hru jsem do žebříčku zařadil především pro svou nenápadnost a relativní neznámost. Dějově dokáže nabídnout více, než by se na první pohled mohlo zdát.

8. Beyond: Two Souls

Z mého pohledu mnohými nepochopitelně zatracovaný interaktivní film.. Narozdíl of Fahrenheita, který se v poslední třetině změnil v blábol a Heavy Rain, který je šedivý a místy trochu nudí, má Beyond: Two Souls živé postavy a pár dechberoucích momentů, za které by se nemusel stydět ani tříáčkový hollywoodský blockbuster. A nesmím vynechat závěr, který hráči nabídne z několika naprosto rozdílných variant zakončení a všechny hráče emočně vyždímou až na dřeň.

9. Alan Wake

Super hororovka, která možná občas trpí lehce repetitivním gameplayem, ale příběhově táhne po celou dobu. Hra beroucí si inspirace z děl Stephena Kinga s jedinečnou atmosférou a příjemně nejasným příběhem, kdy si hráč není jistý co je reálně a co už není.

10. The Blackwell Epiphany

Série The Blackwell je vlastně v zásadě velmi neoriginální. Však kolik jsme viděli seriálů o lidech, kteří komunikují s mrtvými. Jenže Blackwell tenhle ohraný námět vypráví kvalitně a to i v porovnání se seriálovou tvorbou. Nejedná se o žádnou megalomanskou záchranu světa před armádou mrtvých, ale o příjemné fantasy dobrodružství, v kterém největší síla tkví v hlavní dvojici, vtipných dialozích mezi nimi a lehce noirové atmosféře, kterou dotváří jazzový hudební podkres. Příběhově to je navíc promyšlené a co první díl série načrtne, to se v tom finálním i uspokojivě vyřeší. Do žebříčku jsem se rozhodl zařadit právě finále, protože je esencí toho nejlepšího z celé série a hlavně velmi uspokojivě celou sérii uzavírá, což není zvykem ani u TV seriálů, natož u her.

Psyx:
1, South Park Ač je SP slepenec šílených popkulturních odkazů, stále funguje a drží pohromadě. Ať lovím v paměti sebevíc, nenapadá mě nic unikátnějšího.

Sai:
World of Warcraft ... mé nejoblíbenější fantasy, sice už nehraji, ale knížky čtu neustále
Half-Life 2 ... srdckovka, nejoblíbenější hra, hlavně díky příběhu
God of War 2018 ... neskutenčý kolosální příběh od začátku až do konce
The Last of Us ... hra, která mě během prvních 15 minut vrhkla slzy do očí ... a na konci znovu
Doom 2016 ... jednoduchý příběh o tom, jak se peklo bojí Doom Guye, co víc si přát :))
Prey 2017 ... už jenom ten prvotní epický mindfuck je top, o konci ani nemluvě
Last Guardian ... vztah mezi klukem a Tricem je úžasný + závěr
The Walking Dead - Episode 5: No Time Left ... celkový příběh Walking Dead je skvělý, ale ten konec tady je prostě ...
The Way Out ... možnost hrát tuhle hru s kamarádem vedle dává tomu příběhu něco výjimečného
What Remains of Edith Finch ... neskutečný bizár a přitom tak krásně ztvárněný

PavelU:
System Shock 2 je kvalitní hra, jejíž příběh hráč odhaluje skrze logy PDA přístrojů, působivé sekvence, ale i přes náplň jednotlivých misí. Výsledkem je nezapomenutelná počítačová hra, kterou jsem hrál minimálně dvakrát.

Mafia je postavená na retrospektivním vyprávění, kdy po cutscéně následuje daná mise, jež se váže na to, co hlavní hrdina ve hře prožil. Opět to má kouzelnou atmosféru, doplněnou českým dabingem.

Dark Messiah of Might and Magic si příběhově už moc nevybavuji, nicméně herní složka byla pěkná, což platí i o ingame sekvencích.

Shadow Man má pěkně temný příběh, kterému skvěle sekunduje atmosféra a celá náplň hraní. Ta působí poměrně propracovaně.

Thief II sršel enginovými sekvencemi, které oplývaly výborným nádechem dávných časů, kdy se muselo schovávat ve stínech a rozplétat každou šeptandu, co kde prosákla.

Chaser disponuje předlouhou herní dobou, což s sebou samozřejmě nese i dostatek materiálu pro enginové sekvence, v nichž jsou hráči předkládány neustálé zvraty, že si to nezadá s výpravným filmem.

Hrdlous:
1. The Walking Dead - Episode 5: No Time Left
2. The Walking Dead: Season Two - Episode 5: No Going Back
3. Game of Thrones: A Telltale Games Series – Episode Six: The Ice Dragon
4. Fallout
5. The Witcher: Enhanced Edition
6. The White Chamber
7. Mafia: The City of Lost Heaven
8. Batman: Arkham Origins
9. Batman: Arkham City
10. Batman: Arkham Asylum

1. Naprosté pohlcení příběhem díky formování charakteru postavy pomocí voleb dialogu, díky sympatickým postavám, díky pocitu, že volby ovlivňují příběh, díky milému děvčátku, z nějž se nestal otravný a pletoucí se spratek a díky obtížným morálním volbám. A především famózním srdcervoucím závěrem. Hra těží z prostředí - jelikož v postapokalyptickém světě plném nemrtvých není tolik možností volby, necítí hráč, že by byl volbami předestřenými scénáristy omezen. Přitom daná okolnosti určují, že mnohá rozhodnutí jsou (nebo se zdají být) fatální. Zároveň příběh a hlavní postava jsou zpracovány tak dobře, že hráč jen výjimečně postřehne, že hra mu vnucuje rozhodování o jiných postavách. Většinou je naprosto přirozené, když hráčova postava o něčem rozhoduje,.

2. Dtto. Druhý díl má však ještě lepší finále. Ale celou hru mírně sráží zpracování hlavní postavy. K mladému děvčeti se všichni, kdo ji pět minut znají, chovají jako k rovnocennému partnerovi, který za ně má rozhodovat situace, ať v nich jde či nejde o život.

3. Stejně jako u Walking Dead platí, že hráč volbami dialogu formuje svou postavu a její charakter. Z rozhodnutí, která jsou často osudová, má hráč pocit, že ovlivňuje děj. Přitom děj je výborný, jelikož hráč neustále bojuje o přežití rodu, přitom má pořád naději na úspěch i vidinu tragického konce. Hráč hraje za více postav, což však hře nijak neubírá. Příběhu pomáhá i to, že ostatní nehrající postavy hráče nakonec hodnotí. Na několika místech je příběh nijaký - nic se prakticky neděje, ale celkově je stále strhující. Když už dojde k akci, je silná a rozhodování obtížné.

4. Hra má hezké grafické podání i povedený gameplay. Vylepšování postavy skvěle zpracované. A příběh se povedl proto, že hráč je vypuštěn do neznámé pustiny, kterou postupně poznává. Má nejprve relativně snadný úkol, který ho zavádí dál do pustiny. Objevování pustiny a jejích pravidel je napínavé, poznávání postav a dialogy s nimi zajímavé. Vedlejší úkoly dávají smysl a baví. Co se ale hodně povedlo, tak hráč nejprve řeší jednoduchý úkol, při jehož řešení objeví důležitější úkol, který se stane jeho hlavním. A hlavně, hráčovo rozhodování je poměrně volné, a tak může úkoly plnit více způsoby, klidně zcela opačně, než požadoval zadavatel úkolu, a vybudovat si v daném světě určitou pověst.

5. Hráč dostane do rukou skvělou postavu. Zaklínač je "superhrdina", charakterem dobrá postava, která si však drží odstup. Nebojuje za někoho, bojuje za sebe. Sám se rozhodne, komu pomůže. Většinou tak bojuje za dobro ve světě, ale hráč má volnou ruku, aby si vybral stranu, koho v často politickém boji podpoří. Nebo si nemusí vybrat nikoho a funguje jako nezávislý prvek mezi znesvářenými stranami. Většinou se pohybuje po kraji, kde řeší problémy běžných lidí. Postavu přibližují jeho emoce, které většinou drží zkrátka. To když nemálokrát zaskočí na lože s místní kráskou či když se zmítá mezi dvěma ženami, o které může usilovat. Příběh ale hlavně táhne detektivní práce. Scénáristům se velmi povedlo nevést hráče za ručičku. Hráč si na vše musí přijít sám. Z rozhovorů s lidmi, které sám musí nalézt, musí vydedukovat, co se děje. A když se mu to nepodaří, tak je jen na něm, co udělá dál, hra se tomu přizpůsobí. Hra tedy nečeká, až hráč nalezne správnou odpověď. Hráč svým rozhodnutím ovlivní hru.

6. Kreslený horor, kde žena zjišťuje, kde se nachází a jak se dostat pryč. Šlo by o běžnou adventuru, ale to, jak se hráč v průběhu hry chová, má vliv na závěr hry. Samotný průběh hry udržuje příjemné napětí i pozornost hráče.

7. Příběh je vyprávěn hlavní postavou, což nezní lákavě, ale zase díky tomu jsou vybrány nejzajímavější příběhy z života jednoho gangstera. Samotné téma mafie je zajímavé. Ač hráč hraje za mafiána, jedná se o "hodného" mafiána pracujícího pro "hodného" šéfa. Hráč se necítí být tím špatným. Celé je to pojato jako příběh, ale jednotlivé kapitoly jsou vcelku samostatné a výsledek je tak fragmentovitý. Hlavní tahák hry je gameplay, ale zpracování příběhu se povedlo tak, že příběh dává hře smysl.

8. Třetí díl série Arkham se odehrává v začátcích Batmana. Stejně jako v předchozích dílech jde o tunel a nepřátelé a ostatní postavy jsou skvěle zpracovány a Batman objevuje jejich minipříběhy. Město je větší a opět naplněno postavami, které se baví událostech, které postupně přináší příběh. Tento příběh je oproti ostatním zajímavější díky reakcím postav na Batmana, který je ve městě nový. Hlavní příběh se tentokrát točí kolem více nepřítel najednou, což přináší mírně více volnosti do příběhu. A hlavní záporák nakonec působí opět skvěle. V tomto díle se hráč cítí být ještě více Batmanem než v předchozích.

9. Druhý díl série Arkham navazuje na první díl. Autoři zvětšili herní plochu a do té plochy umístili více nepřátel a komplexnější příběh. Hráč má více volnosti, ale na tunelovitosti se nemění prakticky nic. A opět to nikterak nevadí. Postupně hráč rozplétá komplexní příběh kolem Arkham City a tentokrát i samostatnější minipříběhy nepřátel a ostatních postav uvnitř vězení. Jak příběh pokračuje, Batman může poslouchat cvrkot v ulicích, který se přizpůsobuje postupu příběhu. Autorům se podařilo využít města, aby dokreslovalo příběh. A stejně jako v prvním díle má hráč pocit, jako by ovládal pravého Batmana.

10. Hra je sice fakticky jasný tunel, kde se příliš nehraje na řešení hádanek a ani na hráče neklade nároky obtížnosti, kdy by byl problém soupeře porazit v boji, ale vůbec to nevadí díky gameplayi a příběhu. Příběh jde přesně podle linky narýsované scénáristy, ale ničemu to nevadí, protože příběh je napsán dobře a hráč bojuje s většinou známých nepřátel. Příběh dává smysl, čemuž tedy pomáhá to, že hlavní antagonista je šílenec. Když tedy něco zavání klišé, nepřijde to hráči divné, protože Joker je chodící klišé. Cestou Batman odkrývá minipříběhy nepřítel a dalších postav, které všechny uceleně dokreslují atmosféru a komplexní příběh ústavu. Volba hlavního padoucha je výborná, protože Joker nabízí nejlepší možnosti, jak představit záporáka. Zábavný a přitom krutý, krutý bez příčiny. Hráč navíc má díky skvělému zpracování a dabingu jak Batmana tak jeho nepřítel pocit, jako by ovládal pravého Batmana.

Bragi:
1. Planescape: Torment
Unikátny hrdina, originálne prostredie, mnohovrstevnatý príbeh a jeden ústredný motív: "What can change the nature of man?"

2. Deus Ex
Nadnárodné korporácie, protiteríoristické jednotky, augmentáciami vylepšení agenti. A konšpiračné teórie, spiknutie elít, terorizmus, pandémie, rastúca entropia a všeobecný spoločenský rozklad. To je svet, v ktorom sa odohráva Deus Ex. Mrazivá kyberpunková dystopia, ktorá až znepokojujúco začína pripomínať dnešnú dobu.

3. Grim Fandango Remastered
Manny Calavera, novodobý Cháron bojujúci so syndrómom vyhorenia, a jeho snaha získať konečne lukratívneho klienta. Úžasná syntéza noirového príbehu, bizarného prostredia sveta mŕtvych a symboliky mezoamerického kultúrneho okruhu.

4. Silent Hill 2
Príbeh rovnako tajomný a ponurý ako hmla v meste Silent Hill o osude a dôsledkoch vlastných činov, o vykúpení a o prelínaní a subjektívnom vnímaní realít. Čo je a čo nie je skutočné? A ako vieme, či to, čo považujeme za skutočné, skutočné naozaj je? A dajú sa nájsť odpovede na tieto otázky v meste, v ktorom sa dokážu zhmotňovať sny, strach, túžby a sklamania ľudí?

5. Spec Ops: The Line
Jean-Paul Sartre povedal, že peklo sú tí druhí. Hrdina tohoto príbehu si ale do pekla, stvoreného tými ostatnými, priniesol svojich vlastných démonov. Výborná adaptácia Conradovho románu o zle a utrpení, ktoré číha hlboko v ľudskej mysli.

6. Star Wars: Knights of the Old Republic
Večný príbeh o hľadaní a poznaní seba samého, plný epických udalostí, silných momentov, čiernobielych rozhodnutí a s nezabudnuteľným dejovým zvratom.

Paul:
1) Witcher 3: Wild Hunt/Hearts of Stone/Blood and Wine - síla třetího Zaklínače není v tom, že by měl nejlepší příběh co kdy kdo napsal, ale ve faktu, že příběhů obsahuje mnoho a téměř všechny jsou konzistentně kvalitně napsané, stejně jako samotné dialogy a postavy, od imperiálního císaře po posledního nedůležitého vesnického idiota. Navíc, scénář Srdcí z Kamene si místo v žebříčku těch nejlepších, nejen herních, příběhů zaslouží i sám o sobě.

2) Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty - Kojimova zatím asi nejšílenější a nejzajímavější vize o síle memů a nadcházející (dnes už aktuální) digitální bizárvlády. Navíc plný charismatických postav, ujetých bossů a interakce s nejvíc badass mentorem v historii mentorů, Davidem.

3) Deus Ex - srdcovka dotýkající se mnoha aktuálních témat, zaobalená do lehce Matrixově cyberpunkového hávu.

4) Mafia - spousta lidí na ní může plivat a považovat jí za "overrated", to nic nemění na faktu, že to byla jedna z prvních her, co ve mne dokázala vzbudit skutečné emoce. A to i při opakovaných hraních. V roce 2002 to bylo zjevení a ani dnes bych moc městských akcí, co Mafii po stránce příběhu překonalo, nenašel.

5) Mass Effect Trilogy - dodnes nejlepší herní příběhová space opera. Trojka sice trochu zaškobrtla, ale já si ji zahrál až po doopravení a skvěle si celou trilogii užil.

6) Knights of the Old Republic 2 - Chris Avellone ve svém živlu, dějově stále nepřekonaná záležitost, co se "Star Wars" produktů týče.

7) Fallout: New Vegas - civilní záležitost zabývající se hlavně vztahy mezi frakcemi a post-post-apokalyptickým politickým zřízením Nevady. Nicméně podobně jako Witcher 3, rozsáhlá a konzistentně kvalitně napsaná hra. Mr. House always wins. Tedy pokud se nerozhodnu ho zabít. Což je taky fantastický aspekt New Vegas - jde dohrát, aniž by hráč zabil jediného člověka, a jde dohrát, ikdyž hráč zabije všechny lidi v herním světě. Takový design příběhu a RPG systému je radost zažít.

8) SOMA - nejlepší herní hard scifi horor všech dob, čím méně člověk před rozehráním ví, tím lépe.

9) Prey - nejlepší herní hard scifi hor....vlastně spíš akce, resp. immersive sim, resp. RPG...no prostě je to skvělý a závěrečná pointa mi zážitek překvapivě ještě zlepšila.

10) Sleeping Dogs - Mám rád hong kongský akční filmy. Sleeping Dogs je kvalitně napsanej zástupce žánru ve videoherní podobě.

Malignus:
1. Star Wars: Knights of the Old Republic - Nejlepší hra z prostředí Star Wars a podle mě nejlepší příběh vůbec nebo alespoň z toho, co jsem zatím (do)hrál. Hoši z BioWare stvořili svůj Opus Magnum a předvedli příběhový twist na úrovni závěru Impréiumi vrací úder. :-)
2. Star Wars: The Old Republic - A na druhém místě opět Star Wars a ano, je to trošku diskutabilní, protože zde máme jeden velký příběh, rozdělený na dva menší, které jsou tvořené ze čtyř menších příběhů a záleží tedy i na tom, jaký (sub)příběh si zvolíte ke hraní a který Vám sedne nejvíc, nicméně příběh Imperiálního Agenta je super.
3. Vampire: The Masquerade - Bloodlines - Nejlepší hra o úpírech, co znám, a to i díky skvělému příběhu a skvěle napsaným postavám. Pokud jste někdy chtěli být upírem, je pro Vás V:tM-B jasná volba a divoká jízda nocí. Ty nejlepší momenty uvidíte již na začátku hry, kdy se příběh točí kolem sester - malkavianek a vrcholí návštěvou strašidelného hotelu Ocean House, který je jednou z nejlepších lokací, co se v PC hrách kdy objevila.
4. Planescape: Torment - Tak k tomuhle není co dodat. Klasika klasikovatá. :-)
5. Dragon Age: Origins - Hm... Tohle může být trochu sporné, protože zde máme v podstatě "další příběh o záchraně světa před VELKÝM ZLEM", ale i ten má své momenty, které však v závislosti na zvoleném Originu a příběhových volbách můžete či nemusíte vidět.
6. Original War - Na tuhle českou klasiku nedám dopustit. Příběh inspirovaný knihou německého spisovatele Wolfganga Jeshkeho, který před několika lety zemřel, je vskutku originálně podaný a ve zcela nezvyklém prostředí.
7. Mass Effect - Příběh Mass Effectu nepřínáší sice nic, co bychom ještě neviděli, ale přináší to nejlepší z viděného v naprosto skvělé kombinaci.
8. Broken Sword: The Shadow of the Templars - První Broken Sword má pohlcující příběh, podpořený mystikou kolem Templářů, úžasnými lokacemi a poutavými dialogy.
9. Disciples II: Dark Prophecy - Strategie sice nemívají kdovíjak detailně propracované příběhy, avšak tato "gothic fantasy" je zářnou vyjímkou s napínavým příběhem a tragickým vyvrcholením, ať už dovedete k vítězství jakoukoliv stranu.
10. Dragon Age II - Ano, tato hra má své chyby a v některých případech příběh trochu drhne, ale jinak je velmi dobře napsaný a vyprávěný s dojemnými momenty v prostřední části hry.

SilentWolf:
1. Silent Hill 2 – Běháme zvesela a sem tam někoho vezmeme po hlavě trubkou. To vše uvnitř depresí a vnitřních démonů všech zúčastněných. Chci něco podobného znovu. Nadějně vyhlížím Death Stranding.
2. Vampire the Masquerade Bloodlines – Hra, ve které jste jen loutkou ve hře mocných. Perfektně napsaný příběh a dialogy dělají tohle kopnutí do nového světa a jeho následné objevování o to silnější.
3. Witcher 3 – Nejlepší příběhová hra, ale holt osobní preference, takže až na třetím místě. Hra nabízí desítky zapamatovatelných příběhů, a abych neopakoval onen otřepaný quest s Baronem tak musím vypíchnout zejména DLC Srdce z Kamene. Hra má také perfektní všechny konce, což je u takového obřího kolosu veliké plus.
4. The Last of Us – Co vše jsme schopni obětovat, abychom nepřišli o to poslední, co nám na světě zbývá? Nejlepší video-herní konec!
5. Bloodborne – Howard Phillips Lovecraft: The Official Videogame. Zřejmě netřeba nic dodávat. Snad jen přání, ať se to ještě někdy podaří znovu, aspoň jednou.
6. Star Wars: KOTOR 2 – Deprimující pohled na období, kdy to jediové měli vážně na kočku. Kreia školí svými moudry nejen hlavní postavu, ale i hráče samotného. Hodně dospělý příběh, u kterého jsem přehodnotil mnohé, co jsem si doposud myslel během hraní her s volbami.
7. Alan Wake – Stephen King: The Official Videogame
8. Devil May Cry 3 – Spor dvou rozdílných bratrů jsem ještě nikde neviděl proveden lépe.
9. Life is Strange – věřím, že většina z nás měla v dětství nějakého nejlepšího kamaráda, s kterým se časem přestala stýkat. A ani jeden z vás vlastně neví proč – jsou to prostě v jistou chvíli už jiné životy. A tahle hra vám tohle zapomínání na dobré přátele hezky vyčte.
10. Star Wars: KOTOR 1 – pohádkový Star Wars. Jediná pozitivní hra, kterou tu mám. Romance s Bastilou a záchrana světa je zde udělaná tak dobře, že už mě ten námět nikdy nezaujal tak hodně.

Blue.Shark:
Half-Life 2
Poutavě a uvěřitelně vykresleno prostředí pesimistické budoucnosti. Hráč se skutečně cítí být součástí hnutí odporu.

To The Moon
Navzdory minimalistickému grafickému zpracování nabízí srdceryvný osobní příběh. Sama hlavní myšlenka - procházení životem umírajícího člověka - donutí hráče zamýšlet se nad životem všemi myslitelnými způsoby.

Life Is Strange (epizody 1-5)
Komplexní příběh plný pečlivě naplánovaných zvratů, kde často ani jedna možnost není taková, jakou by hráč považoval za uspokojivou. V tom je koouzlo této hry - konfrontuje hráčovo morálno způsobem, který zatím není často k vidění.

Dear Esther
Zde možná příběh nehraje první housle, ale celek - prázdný ostrov, explorace a některé zvláštní výjevy a scenerie - tvoří silnou, zádumčivou atmosféru, která ale nesedne každému.

kurcatovium:
1) Vampire: The Masquerade - Bloodlines
Bloodlines u mě zabodovalo hlavně neotřelým prostředím, spoustou zajímavých postav a zápletkou, která při prvním hraní skýtala jedno překvapení za druhým. Ve výsledku sice taky "zachraňujete svět", ale je to alespoň velice originálním způsobem a s nečekaně vypointovaným závěrem.
---------------------------------------
2+) Albion - je to takový herní Avatar, který o 25 let předběhl dobu
Fallout - post-apo, které má grády a zároveň se nebere příliš vážně
Gothic - únikovka a záchrana světa v jednom
Planescape: Torment - naprosto originální a jinde neviděné hledání svého já
L.A. Noire - tohle je vysloveně detektivní seriál jako vystřižený z TV
South Park: The Stick of Truth - prostě South Park, buď ho milujete, nebo nenávidíte
SW: KotOR - hra z prostředí SW, která se může kvalitou směle rovnat hollywoodským filmům
Advent Rising - perfektní scifi příběh (spolupracoval na něm Orson Scott Card), který trpí jedním podstatným problémem - měla to být trilogie, ke které bohužel nikdy nedošlo

Karasman:
1. Gothic
Parádní a uvěřitelný setting trestanecké kolonie pod magickou bariérou, kde soupeří tři strany o magickou rudu, avšak každá z jiných důvodů, to se tenkrát hrálo skoro samo. Pamatuju si, že při prvním hraní jsem hltal každý dialog a nemohl se dočkat rozuzlení.

2. Diablo 2
Pro někoho bude asi překvapením, že má obyčejná klikačka nějaký příběh, ale on tam vážně je a není jen tak ledajaký. Ano, na první pohled je to "pouze" boj proti mocným démonům, ale pokud se ponoříte hlouběji a budete např. číst všechny rozhovory, tak zjistíte, že celkové lore je docela propracované a promyšlené i hlouběji do historie. Já osobně tenhle svět miluju.

Laurona:
1) SOMA - jednoznačně. Ač nemám ráda hororové hry, napětí a hrůza zde vytváří dokonalou atmosféru která dělá z místa, kde se hra odehrává, hotové peklo, ze kterého není téměř úniku. Nebudu prozrazovat příběh a tak jen dodám, že SOMA bych ráda doporučila všem, kteří se občas rádi nad hrou zamyslí.
2) Firewatch – Kromě pěkné grafiky a lokace, má hra výbornou atmosféru a nápaditý námět. Příběh mi sice byl na konci trochu nejasný, přesto na mě hra velmi zapůsobila.
3) Brothers: A Tale of Two Sons – U této hry snad jako jedné z mála jsem brečela jak želva. I když jsem se snažila být nad věcí, aby mě to tolik nezasáhlo, přesto jsem se slzám nedokázala ubránit. Na jednu stranu je obdivuhodné, jak hra dokáže člověka zasáhnout, nadruhou stranu vyvolat smutek, není až tak velké umění jako třeba smích.
4) Papo & Yo – Smutný příběh, který ač člověka nerozpláče, přesto cítí lítost a o to větší, že tohle se děje i ve skutečném životě.
5) Everybody's Gone to the Rapture - zde mě hodně bavilo sledovat příběh a reakce obyvatel postihnuté vesnice na události, které se zde začali dít. Nepříjemné pocity ve mně vyvolávaly předměty potřísněné krví (jindy mi krev nevadí ale zde je to možná z toho důvodu, že jsem hru vnímala více realisticky) a samota, jenž mě doprovázela celou hrou.

holmesjedna:
1. Spec Ops: The Line

Nebylo vůbec jednoduché vybrat příběhového favorita, a tak jsem se rozhodl pro podle mě dost nedoceněný kousek - Spec Ops: The Line. Na první pohled další z desítek podobných stříleček, avšak po čase nabízející vynikající příběh, drsnou atmosféru a několik možných konců. Z luxusní Dubaje se stala vlivem silných písečných bouří pustina a vy jste jako John Konrad vyslán město evakuovat. Netušíte však, že tu zažijete nejbrutálnější hrůzy války, které pohnout i s otrlými hráči.

2. Metro: Last Light

Pokračování velice zdařilého prvního dílu Metra 2033, tentokrát nesoucí podnázev Last Light. Vynikající příběh a vyprávění podle knih Dmitrije Glughovského a nezapomenutelná stísněná atmosféra Moskevského metra vytvořili naprosto špičkový audiovizuální zážitek, na který osobně nedám dopustit.

3. The Last of Us

Exkluzivita pro PlayStation - The Last of Us zkrátka nemůže chybět. Přesto že jsem neměl ještě možnost celou hru dohrát, jen úryvek z ní mě naprosto pohltil. Kombinace emotivního dospělého příběhu, filmového vyprávění a skvělé střílečky proti stovkám mrtvým. Poutavé budovaní vztahu hlavních dvou protagonistů Joela a Ellie vás jen tak nepustí.

4. Posel Smrti

Dosud nejlepší česká adventura a to i přes to, že už jí je neskutečných 15 let. Jako Samuel Gordon se vracíte na středověké panství uctít památku svého dědečka Williama, který spáchal sebevraždu. V okolí panství a vesničky Willow Creek ovšem začnou záhadně umírat i další lidé a vy nezůstáváte klidní - snažíte se zjistit co za tím stojí za každou cenu. Velice propracovaný příběh s nečekanými zvraty a povedenou hororovou atmosféru nejde nic jiného než jen doporučit.

5. The Walking Dead Season 1

Nejznámější a nejpovedenější počin od Telltale Games inspirovaný stejnojmenným seriálem a komiksem. Svět zachvátí apokalypsa, lidé se začnou měnit v nemrtvé a vaším úkolem je jediné - pokusit se přežít. Z úvodu potkáváte malou holčičku Klementýnku, která s vámi projde celou cestu skrz post-apokalyptický svět. Možnost volby, interaktivní rozhovory a navazování vztahů mezi postavami dělá tuto hru tak specifickou a nezapomenutelnou. Víceméně, ten kdo hrál, vzpomeňte si na konec a sáhněte si na srdce, komu neukápla slza.

6. Wolfenstein: The New Order

První Wolfenstein od Bethesdy dopadl vážně skvěle. Tato oživení legendárních značek zvládají vývojáři opravdu na jedničku. A oproti předchůdcům jsme se dočkali i propracovaného filmového příběhu se skvělými cutscénami.

7. Brothers in Arms: Hell´s Highway

Asi minimální procento hráčů by čekalo v tomto seznamu tuto válečnou taktickou akci. Už dva předchůdci započali s vyprávěním příběhu seržanta Matthewa Bakera během Dne-D a bojů o Normandii. "Pekelná dálnice" vypráví o operaci Market Garden, drží se svých předchůdců s řadou vylepšení a dotahuje vyprávění příběhu k dokonalosti. Můžou za to vynikající filmové cutscény a skvěle napsané charaktery. Je velká škoda že jsme se zatím nedočkali dalšího pokračovaní, ale podle posledních informací se na něm pořád pracuje.

8. Mafia: The City of Lost Heaven

Kdo by to byl čekal... Vůbec nejlepší česká hra samozřejmě nesmí chybět na seznamu. První Mafia získala vysoká hodnocení jak u nás, tak v zahraničí, a udělala českému hernímu průmyslu velké jméno. Nabídla totiž od konkurenčního GTA 3 propracovaný filmový příběh z mafiánského prostředí inspirovaného například filmem GoodFellas.

9. Mafia II

Druhý díl legendární Mafie sice nepřekonal kvality prvního dílu, přesto se stále jedná o jednu z nejlepších příběhových her vůbec. Kvůli dlouhým problémům během vývoje vyšla hra osekána o mnoho obsahu - původně jsme se měli dokonce dočkat i několika možných konců. Přesto je nám nabídnut dospělý příběh z mafiánského prostředí, který se vryl do srdíčka snad každému hráči.

10. Zaklínač 3: Divoký hon

Třetí Zaklínač se stal jednou z nejlepších her vůbec. Nabízí totiž obrovský herní svět, špičkové technické zpracování, rozsáhlé herní možnosti a vynikající příběh o rozhodování s několika možnými konci. Ostatně, příběhově jsou na tom špičkově všechny díly trilogie.

Mattesak:
1. Life is Strange - Bude to možná dost ohraná písnička, ale na vrchol žebříčku her s nejlepším příběhem musím (a to i přes dlouhé zvažování alternativ) zařadit Life is Strange. Něco tak silného, nepředvídatelného a poutavého jsem v herním světě zatím neviděl. Kdo za celou dobu hraní neměl alespoň jednou vlhké oči, ten pro mě není člověk.

2. Posel Smrti – Druhá nejlepší příběhovka pochází dokonce z českých luhů a hájů. Už je to pěkná řádka let, co jsem (nedopatřením) nahmatal v tátově šuplíku s programy jedno speciální vydání už ani nevím jakého časopisu. DVD mělo zelený obal a na něm byl Samuel Gordon. Hra mě ihned polapila svým tajemným příběhem a precizně vytvořenými charaktery. Samotné rozuzlení jsem ovšem netušil až do samého konce a tenkrát to pro mě byla asi největší pecka, na kterou budu vzpomínat jen a jen s úctou.

3. Heavy Rain – Hra, o které se svého času hodně mluvilo a já si ji musel hned po pořízení PS3 koupit. V tomto kousku se už pomalu, ale jistě stírá onen dříve propastný rozdíl mezi hrou a filmem. Možnost obrovského množství voleb a aktivního zapojení do příběhu, člověka musí nutně přikovat ke konzoli až bude s otevřenou tlamou slintat nad tím, jak to vlastně celé dopadne. A zde opět geniální twist.
Původně mi to ani nedošlo, ale do TOP3 jsem zařadil samé „detektivky“ – tedy příběhy typu: „Kdo je vrah?“ A vlastně je to tak v pořádku. Vždy jsem byl velkým milovníkem záhadných a detektivních snímků a právě proto je moje TOPka taková.

4. Metal Gear Solid – V opravdu těsném závěsu je legendární příběh mé asi nejoblíbenější konzolovky. MGS1 nebyl sice tolik interaktivní jako Heavy Rain, přesto se nenechal zahanbit technickou nevyspělostí a naservíroval nám silný příběh plný zvratů, spiknutí a tajemství. Na místo hned po něm musím zařadit jeho následovníka ..

5. Metal Gear Solid 3: Snake Eater – Který je zcela srovnatelný s jedničkou. Myslím tím sílou herního prožitku, nikoliv náplní příběhu. Ten je opět originální a skvěle zapadá do celé MGS ságy.

6. Mafia – Až se skoro stydím, jak nízko skončila moje oblíbená Mafia. Mám takové neblahé tušení, že se právě tato hra bude ucházet o první místo společně s Life is Strange a Last of Us (které jsem stále ještě nedohrál). Možná to hodně dělá i ta národní hrdost, že Češi stvořili něco tak velkého a důležitého. Mafia má velice silný a promyšlený příběh. Vše ještě umocňuje fakt, že od Mafie by se mohla učit storytelling dokonce i největší vývojářská a filmová studia. Příběh, který vás chytne a nepustí. Přesto s odstupem času musím tuto hru pošoupnout o pár příček níž, než tomu tak bylo před lety.

7. Metal Gear Solid V: Phantom Pain – Ano, už je tady zas. Další Metal Gear. Tentokrát ten poslední z posledních. Samotná hra je dokonalá. Příběh je tu dávkován velice poskromnu, ale cut-scény už ani nemohou být filmovější a nově odhalené skutečnosti zajímavější. V posledním (vážně jsem to napsal?) díle ságy se konečně dozvídáme, proč se z toho sympatického hrdiny stal superpadouch. No i když, vážně se to dozvíme? Všichni víme, jak to dopadlo mezi Kojimou a Konami, takže v příběhu zůstává velká díra, kterou si budou muset fanoušci patrně zaplnit sami. Nicméně ani to mi nebrání v tom, označit příběh pátého MGS jako jeden z nejdůležitějších herních zážitků mého života.

8. GTA V – Dříve jsem si ani nedokázal představit, že budu mluvit o nějakém GTÁčku jako o hře s parádním příběhem. Všechny dosavadní díly mi přišly spíše jako sebeparodické frašky, ale pátý díl to celé změnil. Poprvé v životě jsem hrál GTA kvůli něčemu jinému než blbnutí s nacheatovaným arzenálem zbraní. Příběh pětky má styl, sílu, spád, logiku a je vlastně i vcelku emotivní. Všechny mnou zmíněné předchozí hry měly příběh založený na plot-twistech. To v GTA chybí, ale právě tím ukazuje pátý díl své kvality. Umí vyprávět, bavit, a hlavně zabavit i bez obrovských dějových zvratů.

9. The Stanley Parable – Dlouho jsem přemýšlel, jestli sem tuhle hříčku zařadit. Je to hra? Není to hra? Má to příběh? Nemá to příběh? Já jsem toho názoru, že to hra je a příběh to má naprosto dokonalý – prošpikovaný skoro až Monty Pythonovským humorem, což je zkrátka nezanedbatelný fakt. Ne vážně, kdy jste naposled hráli hru, která má v sobě více než 15 příběhů, které navíc můžete více, či méně ovlivňovat tím, že hru zkrátka neposloucháte?

10. The Elder Scrolls V: Skyrim – Titul, který tu samozřejmě nemůže chybět. Má v sobě totiž tolik příběhu, že jsem ho ani nestačil celý vstřebat. Veškerá mytologie obsažená v knihách, všechny side-questy, které příběh Skyrimu ještě více rozšiřují. A pak hlavní dějová linka, která je svým tématem na tolik zajímavá, že zkrátka musí většinu příběhuchtivých hráčů chytit za srdce.

Témos:
1. Mafia: The City Of Lost Heaven (Klasika i srdcovka a to hlavně kvůli příběhu.)
2. Star Wars: KOTOR (Není lepší hra co by vykreslila jak může Star Wars příběh vypadat.)
3. Fallout: New Vegas (Super RPG bez příběhu prostě nevznikne. Postavy jako Mr.House a Benny jsou napsány skvěle.)
4. The Walking Dead Season 1 (Jedna z mála her která mě dohnala k slzám.)
5. Batman: Arkham City (Líp ani film nevykreslil vztah mezi Batmanem a Jokerem.)
6. GTA V (Jako kdyby to říkalo "This is America".)
7. MAFIA II (Dospělejší příběh než jednička ale bohužel nedopracovaný)
8. Assassin's Creed III (Tenhle díl krásně ukázal, že situace mezi Templáři a Assassíny, není až tak černobílá.)
9. Call of Juarez (Bible reverenda Raye mi i dnes nahání husinu)
10.Hitman: Absolution (Když vidím příběh téhle hry, tak si říkám jak mohli oba filmy napsat tak špatně.)

miCHALupka:
1. Posel Smrti - Z příběhu a jeho temné atmosféry jsem byl uchvácený, a i díky němu si hru zase znovu zahraji.
2. Dragon Age: Origins - Poprvé se mi naskytla možnost ovlivnit příběh mými rozhodnutími a bylo to skvělé.
3. The Testament of Sherlock Holmes - Tajemný příběh se spoustou zvratů.
4. Fahrenheit - Klasický příběh, který se zvrhne v totální chaos
5. Zaklínač - Svět Zaklínače s příběhem jsou skvěle vymyšleny a propojeny.
6. Alan Wake - Spisovatel, který napsal svůj vlastní příběh.
7. Mass Effect - Vesmírná výprava za záchrannou.
8. Batman: Arkham City - Batman a Joker.
9. Resident Evil - Dům plný zombie, co více chcete.
10. Metro: Last Light - Skvěle doplňuje mezeru mezi knihami "Metro 2033 a Metro 2035".

RomcaT:
1. Ori and the Blind Forest - Příběh Oriho mě dojal skoro k slzám. Minimálně jsem často měla husí kůži. Zářící tajemná bytost Ori, který byl původně součástí kouzelného stromu, ale spadl z něj, se seznámí s Naru. Je pro něj jako matka a žijou spolu spokojený láskyplný život. Les a příroda okolo nich však umírá a oni nemají co jíst. Naru se vzdá posledního přídělu ovoce, aby nakrmila Oriho a zemře. Ori zůstane v tomto umírajícím světe sám, velice zesláblý jak na duši tak po těle. Naštěstí se objeví kouzelná víla - Sein, která ho učí novým dovednostem a je zdrojem jeho vzrůstající síly. Ori se tak snaží dostat se přes veškeré překážky na místo, kde by mohl zkusit zachránit umírající les. Aby všech strastí nebylo málo, útočí na něj obrovská sova jménem Kuro. Ori nakonec zjistí, proč se ho snaží zabít a to příběh udělá ještě dojemnější. Kromě toho, že celý děj je jako jedna krásná pohádka, je úžasné procházet i jednotlivé lokace, které jsou doslova dechberoucí. Na většinu z nich se v příběhu několikrát vrátíte a garantuji vám, že ani tak vás neomrzí.

Coldplaz:
1. Portal 2
Geniálne, vtipné aj dojemné, Portal 2 je celkovo lepší ako prvý diel a môže sa to aj jeho skvelý príbeh, na ktorý hráč nezabudne,
2. Max Payne
Žiadna hra nemá tak perfektnú atmosféru neo-noirových filmov ako Max Payne, príbeh ex-policajta, ktorý prišiel o všetko a vydal sa za pomstou, kde sa ale zapletie hlbšie do podsvetia a odhalí horivé okolnosti okolo vraždy svojej rodiny.
3. Silent Hill 2
Mnohými považovaná za najlepšiu horrorovú hru všetkých čias, v tejto hre sledujete Jamesa Sunderlanda, ktorý sa vydal do titulného mestečka potom, čo od svojej zosnulej ženy dostal list, netuší ale, že po návšteve sa jeho život navždy zmení.
4. Assassins Creed II
Assassins Creed séria sa mohla stať dojnou kravou Ubisoftu, ale trilógia z Eziom, jednou z najviac šarmantných herných postáv patrí k tomu najlepšiemu čo vytvorili. V druhom dieli tejto série sledujeme život Ezia od narodenia po stretnutie sa z rôznymi historickými osobnosťami vrátane Leonarda alebo Borgiovcov.
5. Psychonauts
Pravdepodobne najlepšia hra od Tima schafera, perfektný mix vážneho príbehu a komédie.
6. Alan Wake
Alan Wake je hra, ktorá mala zmiešané reakcie kvôli svojej hrateľnosti, ale atmosféru a príbeh zvládla výborne, hráč si celú dobu pripadá ako v románe Stephena Kinga, bohužiaľ hra končí nejasne a pokračovania sa asi nedočkáme.
7. Half-Life
Príbeh Half-Life nie je ani taký zaujímavý, ale jeho spôsob rozprávania bol doslova revolúciou, namiesto toho aby hráč sledoval scény tak je vždy v strede deja.
8. Deadly Premonition
Keď spojíte Alan Wake z Twin Peaks a pridáte do toho Japonskú "osobitosť", tak dostanete túto hru, je ťažké túto hru novému hráčovi popísať, pretože si bude myslieť, že je to buď geniálne alebo úplná blbosť.
9. Beyond Good and Evil
Pútavý príbeh Jade, ktorá sa zo svojím hovoriacim prasaťom snaží odhaliť mimozemskú konšpiráciu.
10. Mafia
Tak tu sem dávam, lebo za tú budu hlasovať všetci ostatní :)

Garret:
1. The Talos Principle
- Croateam si najal externí scénáristy a ti dokázali zdánlivě nemožné. Na logickou hru, která byla z 80% hotová, naroubovali hluboký, chytrý a dojemný příběh. Tři stupně zakončení, přičemž až při tom třetím člověk dokáže ocenit, jak geniální myšlenka se tady skrývala.

Popcorn:
První příčka: Bioshock Infinite -- postupné rozkrývání propracovaného backstory má prostě svůj půvab

Další příčky: Alan Wake -- protože horory nemusejí být jen o lekačkách, Mafia -- k té snad není třeba nic dodávat, Undertale -- pohádkově magický a překvapivě temný, Doki Doki Literature Club -- tři stěny bohatě stačí, Psychonauts -- legrace musí být

Kuba1911:
1. The Cat Lady - Téměř psychologický kousek který dokáže s člověkem opravdu zacloumat.

1. Valiant Hearts: The Great War - Nevím jestli se sem úplně hodí když kopíruje skutečné události ale je to skvěle napsané a emocionálně náročné.

3. Mafia: The City of Lost Heaven - Silně emotivní ale i vtipný, rozsáhlý příběh částečně čerpající ze skutečnosti. Nechybí ani hodně překvapující momenty.

4. Max Payne 2: The Fall of Max Payne - Hodně temný ale propracovaný příběh s nečekanými zvraty, navíc se odehrává během jedné noci a obsahuje jedno z nejlepších zakončení vůbec.

5. Marc Eckō's Getting Up: Contents Under Pressure - Málo známá hra ale skvělý příběh se silným závěrem. Nic extra originálního nicméně skvěle odvyprávěno a rozloženo do celé herní doby.

6. The Operative: No One Lives Forever - Často až parodický vtip se tu úspěšně mísí s dobrodružstvím i napětím. Důkaz že dobrý příběh nemusí být jen vážný.

ZoltanCZ:
1) The Last of Us - Příběh, který dělají charaktery. Emotivní, strhující, uvěřitelný. Za mě nejlepší příběh, který jsem ve hrách viděl.
2) Sleeping Dogs - Výborně odvyprávěný příběh policisty, který má za úkol proniknout co nejvýše do hiearchie Hongkongské triády. Sledování hlavního hrdiny, jak se zmítá mezi zákonem a životem u triád je nejzábavnějším příběhovým prvkem ve hře.
3) The Witcher 3: Wild Hunt - Hearts of Stone - Fantasticky napsaný komorní příběh s dost možná nejlepším záporákem v historii videoher - Gaunterem O'Dimmem. Atomosférický a v jistých chvílích i mrazivý.
6) Star Wars: Knights of the Old Republic - V tomto příběhu je Síla.
7) Hotline Miami - Psychadelický, zamotaný a rozhodně lepší než by člověk čekal. Návody na pochopení na internetech :)

Kwoky:
1. místo: Max Payne 1
V Max Paynovi je velké množství postav, ve kterých jsem se nejprve ztrácel. Když jsem ale pochopil všechny souvislosti a provázanosti (kdo s kým, jak, proč, za kolik), tak jsem se neubránil naprostému nadšení. Tragický příběh Maxe je jen tenkou horní vrstvou. Pod povrchem se toho děje mnohem víc.

Starcraft 1
U Starcraftu nehodnotím jen příběh ve hře, který je vyprávěn filmečky, briefingy a in-game rozhovory. Ale musím do toho započítat i celý začátek této ságy s původními Terrany, který jsem si přečetl v manuálu ke hře. Nejprve je to jen boj o teritoria, následně boj o přežití, ale pak se to kvůli různému politikaření celé zamotá a začne to být pořádná jízda.

ad142:
Planescape: Torment

Prvé miesto si Torment zaslúži najmä kvôli svojej originalite po všetkých stránkach. Hra, čo sa týka textov niekde nezaostáva, ba navyše prináša ešte niečo navyše. Už len samotné lore je originálne a prepracované, skúmať tento bizarný svet a dozvedať sa súvislosti a vzťahy, či rovno celé dejiny bolo potešením aj na druhé dohranie, keďže texty sú napísané naozaj čtivo. Postavy a predovšetkým spoločníci patria medzi najlepšie napísané postavy v histórií videohier. A samotný hlavný príbeh, prinášajúci posolstvo za týmto nikde nezaostáva.

Silent Hill 2

Fascinujúce ako silne subjektívny tento príbeh je a zároveň pritom ukazuje, že boj o záchranu vlastnej duše je oveľa dôležitejší ako záchrana celého sveta.

I Have No Mouth, and I Must Scream

Súčasnosť vlastne ukazuje ako silne sú nadčasové mini-príbehy jednotlivých postáv, vyskytujúcich sa v tejto hre.

Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth

Hra, ktorá dosť verne zachytáva ducha pôvodného Lovecraftovho univerza, ktoré dôkladne poznám, keďže práve teraz čítam úplne všetky jeho poviedky.

Neverwinter Nights 2: Mask of the Betrayer

Príbeh a jeho temné vyznenie silne pripomína Planescape: Torment, ktorý sa umiestnil na prvom mieste, ale pri tom ho vôbec nekopíruje. Na "obyčajné" izometrické RPG je príbeh taký plný skrytých symbolov a narážok, že bez problémov prekonáva mnohé "vážne" príbehové adventúry.

The Cat Lady

Táto silne psychologická hororová adventúra v podstate klame telom. Z trailerov a popisov deja sa môže zdať, že sa celá hra točí okolo psychopatov, úchylákov, samovrahov a podivných individuí, čo je síce v podstate pravda, ale vedľa toho autori chytro rozvíjajú aj vážne témy, ako sú napríklad nezhody v rodine, alebo cena a zmysel života človeka, ktorý všetko stratil.

SOMA

SOMA je až prekvapivo nadčasová hra, osobne ja sám verím, že sa veľa vplyvných ľudí zaoberá myšlienkou prenesenia svojej duše, alebo vedomia do nejakého "nezničiteľného média" a tým si potvrdí svoju pofidérnu "božskosť". SOMA to navyše podáva na pomery 3D adventúry pomerne jasne, bez zbytočných zahmlievaní, či berličiek.

StarCraft

Hlavný príbeh sa síce nemusí zdať nejako výnimočný, avšak už len tým ako sa tamojšie lore veľmi uchytilo, ukazuje ako je to celé veľmi dobre vymyslené a na pomery "obyčajnej" real-timovej stratégie je celý hlavný príbeh nadpriemerne premyslený, plný zvratov a emócií.

Witcher 2: Assassins of Kings

Po dejovej stránke ide jednoznačne o najkomplexnejší a najlepší dej série. Dej síce nie je komorný, ale ani sa netočí okolo žiadnej záchrany sveta, skôr naopak. Po vzoru knižnej predlohy a hlavne série Hra o Tróny ide skôr o politické intrigy a nekonečné politické machinácie. Znovu nám takto predkladajú možné riešenie: je lepšia silná vláda jednotlivca, ktorá ukončí nekonečné vzájomné boje a využije nielen ľudské zdroje, ktorými sa plýtvalo na vzájomné roztržky. Ale pre koho? Pre rozvoj civilizácie, alebo pre seba?


Baldurs Gate 2: Shadows of Amn

Ideálne skĺbenie silne subjektívneho, vlastne komorného príbehu s veľkolepou snahou o záchranu sveta. Nejednoznačné postavy, prekvapivé zvraty a záporák ku ktorému nemáte napriek jeho beštialite úplne negatívny vzťah. A to je dôsledkom hlavne veľmi dobre napísaného a zaujímavého príbehu.

rikuhahl:

1) Syberia Příběh na pomezí reálného a fantaskního světa. Nádherné objevování a dlouhá cesta světem je pro mě dodnes nezapomenutelný zážitek, prostě srdcovka.

2) Life is Strange 1 Příběh mladé dívky a její zvláštní schopnosti, díky které má podstatný vliv na okolí je silný po všech stránkách, obsahuje mnoho emočních chvil, ale i chvíle na oddych a relax.

3) Diablo II Příběh hry je spíše jen naznačován a hráč si ho musí často během hraní spíše představovat, každý akt obklopují nádherná videa, které pak příběh hodně osvětlí.

4) Mass Effect 2 Hra o putování vesmírem za záchranou celé galaxie působí monstrózním dojmem. Příběhové linky hlavního hrdiny i jeho kolegů se postupně rozplétají a postavy se vyvíjí. Zaujme i rozmanitost vesmírných forem života.

5) Brothers: A Tale of Two Sons Hra působí z počátku jako běžná konzolová skákačka, ale brzy je na hráče chrlen velmi silný příběh dvou statečných kluků a jejich putování v drsných, ale nádherných prostředích.

6) Dishonored Hra o zradě a její nápravě. Příběh je vyprávěn většinou NPC, ale hlavní informace o světě a společnosti se hráč dozví četbou knih a jiných dokumentů. Nechybí pár zvratů a hlavně možností jak pokračovat dál.

7) Spore Může být něco většího než si projít celou evolucí a se svým druhem od buňky až k cestě ke hvězdám. Doslova nekonenčný příběh.

8) Thomas Was Alone Nejlepší příklad, že jde i z na první pohled obyčejné skákačky udělat hru o přátelství a životní pouti několika kostiček, to vše za nádherného vyprávění.

9) Inquisitor Příběh hry je plný obratů a temných zjištění. Podporují ho i velmi dlouhé dialogy. Bohužel gaameplay je oproti tomu zdlouhavý a repetitivní, takže málokdo se dostane až na konec vyprávění.

10) Mafia: The City of Lost Heaven Příběh je sice plný "klišé" z mafiánských filmů a literatury, ale to neznamená, že by nebyl silný. Obsahuje plno akce, napětí, lásky, překvapení i mezilidských vztahů.

Drolin:
Pathologic
Morová nákaza propukající v malém, odlehlém městečku. Přeběh do kterého nejste vsazeni, ale který kolem vás plyne.

Silent Hill 2
Zatím nejkvalitněji zpodobněné psychických stavů v rámci her. Symbolikou proložené dílo, příběh, posunující médium videoher do uměleckých rovin.

Photopia
Krátký, ale o to silnější, zážitek zprostředkovávající netradiční a strukturou vysoce nápaditý příběh. Plné využití žánru textové adventury, kde příběh probouzí hráčovu imaginaci na plné obrátky.

Amnesia: A Machine for Pigs
Na symboliku velmi silné dílo, které mistrně zvládá eskalaci děje. Dokonalé, a chladně přesné zpodobnění rostoucího zmaru odehrávajícího se v jedné hlavě.

Umineko no Naku Koro ni a Umineko no Naku Koro ni Chiru
Vrcholný příklad vyprávění v rámci média i mimo něj. Nejednoznačné dílo, které samo o sobě ve svých slovech a větách skrývá (stále) neodkryté tajemství podporující desítky možných výkladů.

The Lost Crown: A Ghost-Hunting Adventure
Nejednoznačný děj, kdy autor pochopil to, jak správně vystavět mysteriózní atmosféru skrze pomalé odhalování indicií - které však nikdy neposkytne zcela jasnou odpověď.

Ultima VII: The Black Gate
Fantasy, které povyšuje svoji brakovou klec žánru a zdůrazňuje především sociální a politická témata. A to s pomocí desítek až stovek malých a velkých událostí, které společně s rámcovým dějem vytváří vrcholného zástupce žánru.

Wonder Project J2: Corlo no Mori no Josette
Příběh dokonalý pro svoji jednoduchost - dívka, robot, se musí naučit lidským činnostem. Spíše jde o sbírku mini-příběhů, které postrádají cynismus a šokující témata, ale nechybí jim poučení a nadšení z objevování života.

FIFA 2018 (2 body)
Alex Hunter je tím, kým jsem vždy chtěl být. Černým talentovaným fotbalistou. Takže volba nejlepšího příběhu ve videohře je pro mě jednoduchá, protože FIFA dává můj sen do (virtuální) reality, a to bez zbytečného zkrášlení. Tvrdá cesta ale přináší své ovoce, a já, společně s Alexem, postupuji v životě za svým cílem. Žádný jiný příběh ve mne nezanechal tak silnou motivaci něčeho dosáhnout, naději na lepší budoucnost a pokoru k těžkým okamžikům, kterým se na životní pouti nevyhne ani jeden z nás. EA, děkuji.

Shadow of the Colossus
Oživlý svět a cesta za záchranou milované skrze destrukci harmonie tohoto světa. Vítězství minimalismu.

Kunick:
Nejlepší příběh:
Silent Hill 2 – těžká volba. Jedničkou to vše začalo a např. 4 je zajímavá částečně omezeným prostorem, ale pokud bych zvolit nejlepší (nebo spíš nejhrozivější) příběh bude to SH2. A jednotlivé alternativní konce pak posunují celý dojem ještě o kousek víš.


další hry nejsou řazeny
Planescape: Torment – hra, která obsahuje tolik textu, prostě mít dobrý příběh musí. Nic jiného vás totiž nepřinutí sedět před počítačem se slovníkem v ruce a prokousávat se rozhovory jako důchodce ztvrdlou housku.

Metal Gear Solid 3: Snake Eater – MG si své místo v podobné anketě bezpochyby zaslouží. A protože trojka je chronologicky úvodem celé série, získává body i za zodpovězení zjevné otázky „jak to vlastně vše začalo“.

StarCraft II –že příběh prodává, zjistil Blizzard už někdy při prvním datadisku do WoWka (I když podobným směrem pokukoval už Warcraft 3). S2 však dotáhl vše ještě dál. Zášť, láska, zrada a naděje jsou zde opravdu uvěřitelné a přestože mnohokrát mají na mále, nestavají se součástí jednoho velkého klišé, a to je ve velkolepé space opeře sakra náročné.

Fallout –přestože by si účast v žebříčku zasloužily obě původní hry, první hra byla přece jen o chlup příběhovější. Děj není přehlcen vtípky a i celkové vyznění odpovídá daleko lépe depresivnímu zasazení. A závěrečný odchod do pustiny …

Silent Hill 2 –opět těžká volba. Jedničkou to vše začalo a např. 4 je zajímavá částečně omezeným prostorem, ale pokud bych zvolit nejlepší (nebo spíš nejhrozivější) příběh bude to SH2 .

Grim Fandango – na jednu z nejklasičtějších příběhových forem o významu boje za spravedlnost je zde navěšeno tolik originálních prvků, že výsledný koktejl připomíná ty nejlepší vystoupení z brazilských karnevalů. A jednou za čas si přece i otrlí hráči šťastný konec zaslouží.

I Have No Mouth, and I Must Scream – stejně jako Zaklínač, i tahle hra dokazuje, že pokud studio čerpá z již existujícího díla, má před ostatními značný náskok. Přeci jen povídka nevyhrála Hugo Award jen tak pro nic za nic.

Max Payne 2: The Fall of Max Payne – i zde by si zasloužili nominaci oba díly, které skvěle pracují s pravidly žánru. Druhý díl však těží z odstranění trochu násilně našroubované inspirace norskou mytologii a působí tak uceleněji.

Civilizace – „Cože? Tam je i příběh?“ Každý vnímá civilizaci jako tu ultimátní 4x tahovku, ale obzvláště první díl se svým budováním paláce byl oslavou toho nevětšího příběhu, který známe. Příběhu naší civilizace.

Mortal Kombat (9, 2011) – v bojovkách hraje příběh až tu poslední roli. Co však autoři dokázali předvést ve Story modu, musí nutně vzbuzovat obdiv. Nejen že shrnuli příběh předchozích dílů, ale dokázali smysluplně spojit nekončící řetězec soubojů tak, že hráč si přijde jako ve hře od Telltale –jen ty quicktime eventy jsou zde o mnoho brutálnější a zábavnější.

Falagar:
U Deuse je to určitě nostalgie, ale mám nesmazatalně zapsán svůj úžas po té, kdy mi v poslední misi nad hlavou explodoval dopravní prostředek (má smysl se takto spojlerům vyhýbat? :-) ) o jehož možné likvidaci jsem dopředu věděl a neuměl mu herně zabránit. A já jen seděl u pc s otevřenou pusou a nehnutě zíral, než mne ve hře někdo odsnajproval. Po prvním opětovném načtení pozice se celá situace zopakovala. Až na potřetí se mne zmocnilo nějaké šílenství, kdy jsem začal vraždit každého, na koho jsem natrefil, až jsem se probral někde v podzemí (daleko za půlkou úrovně) téměř bez munice a ani jsem si nepamatoval, jak jsem se tam dostal. Tak jsem byl z toho paf. :-)

Original War má zajímavý příběh z alternativní historie, který je v každé kampani jiný tím, že byl změněn v rámci postupu předchozí kampaní.

The Longest Journey představila zajímavé prolínání příběhů dvou zcela odlišných světů.

A Ori mne chytl za srdce relativně nedávno, až občas i slzička ukápla. :-D

davidjaho:
1) Life is Strange
"Max, never Maxine..."
Možná trochu kontroverzní volba avšak nemohl jsem na první příčku vybrat jinou. Hra, jejíž příběh mě zasáhl tak, jako žádná jiná. Ano, škarohlídové by mohli poznamenat emo hra pro emo lidi. Anebo ještě větší škarohlídové by mohli říci, že je to jenom okopírovaný Butterfly Effect. Inu, zjevná inspirace se nezapře, nicméně jaký příběhový kolotoč jsou autoři z Dontnod chopni roztočit, to jsem ještě nezažil.
Co se mi na příběhu dvou dívek z Arcadia Bay neskutečně líbilo byl, i přes nadpřirozenou linku, která celý příběh dá do pohybu, ve výsledku vlastně civilní příběh. Řeší se v něm spousta témat ať už přes návrat domů, dospívání nebo třeba křivdy mezi lidmi. Radosti a strasti. Vše podáno takovým uvěřitelným způsobem, že si člověk vážně řekne: "Jako ze života." Tohle všechno dává postavám duši, čímž se s nini hráč velmi rychle sžije a začne mu na nich záležet. To o sobě může říct málokterá hra.
Třešničkou na dortu už bylo jen finále, které zasáhne hluboko a nutilo přemýšlet o něm ještě dlouhé dny.

Další hry již asi nebudu řadit do příček ale menší výčet si neodpustím. :-)

Mass Effect 2
"Nemůže to chvíli počkat? Musím provést ještě najaké kalibrace."
Volba jediného zástupce trilogie je velice těžká a vzhledem ke stále rozehranému třetímu dílu přisoudím zmíňku druhému dílu.
Páni v Bioware prostě umí psát příběhy. Po dobře rozjeté jedničce nepolovili ani o krok a dále rozvíjejí svou vesmírnou operu. Tentokrát v mnohem temnějším duchu, což krásně působí jako kontrast jinak uniformní jedničky.
Hlavní příběh sice není špatný, nicméně to, co vás bude hnát dál a dál budou postavy, respektive vaši společníci. Skvěle napsané charaktery. Každá postava má svou vlastní osobnost, rysy vlastnosti. Člověk si tak všechny velmi dobře zapamatuje a nejednou má těžké rozhodnutí koho vzít sebou. Ach to prokleté omezení dvou na misi.
Samotné postavy by však nebyly nic bez dialogů. Zde vážně v Bioware nešetřili s kreativitou. Vtipné, vážné, odkazy na jedničku které potěší hráče s importovanou postavou. No zkrátka hltat každý další řádek bylo radostí.
Momenty jako pokec s Mordinem o opeře anebo jak by Garrus řešil dospívání Krogana byly k nezaplacení.

Alpha Protocol
"Takže odpadlík a mafiánský boss. O čem jste se tak spolu mohli bavit?"
"Jak video zabilo hvězdu rádia.
Cože ono to mělo nějaký příběh? Inu, vážně mělo a ne zrovna špatný.
Toto experimentální špionské RPG od Obsidian Entertainment, byl pro mně přesným příkladem hry, která mně nutila kvůli příbehu zapínat ji znova a znova až jsem několik týdnů nehrál nic jiného.
Zlí jazykové by mohli trvdit, že o žádný světoborný příběh se nejednalo, nicméně musím ocenit jak byli scénáristi schopní uchpit tradiční klišé z konspiračních teorií a přetavit je v uvěřitelný a dospělý příběh.
Dějové události na hráče neustále doléhají a tlačí jej aby se nezastavoval. Jinak by to nemuselo skončit dobře.
Postavy jsou skvěle kontrastující směsicí šílenců a profesionálů. Postavy jako třeba Steven Heck, Albastros nebo třeba Konstantin Brajko ve Vás dojem prázdnosti rozhodně nenechají.
Ono i samamotné role-playování svého Michela Thortna je neskutečná zábava. Profík, vtipálek, laškovník nebo třeba pan ironie? Lze se realizovat mnoha způsoby. :-)

Everybody gone to the Rapture
Velmi silná emoční pouť, jejíž cíl není předem jasný a cokoliv zmiňovat by jen kazilo zážitek. Snad tedy jen řeknu, silné lidské příběhy na pozadí konce světa.


Original War
Lidé si myslíš, že čas je pevná spojnice mezi akcí a reakcí, ale...
Strategie a příběh? Inu, dějí se i divnější věci. Tuto hru beru jako čestnou zmíňku pro tento žánr. Jedná se o dobrý větvený příběh na motivy Jeschkeho knihy Poslední den stvoření. A ty postavy. Plukovník Powell, Frank Forsyth nebo Oleg Gleb. Na jejich hlášky člověk nezapomene také díky špatně-skvělému dabingu. :-)

Bioshock: Infinite
... je to spíše šmrdli, mrdli myšmaš času.
Ano, pokud nečete zápisky a neposloucháte nahrávky většinu příběhu nepochopíte. Je to špatně? Nikoliv. Výborně vyskládaný příběh, který je sám o sobě tak trochu hlavolamem. A samozřejmně nesmím nezmínit Elizabeth. Výborná napsaná postava, dialogy a obecně vývoj jí i Bookera.

Fallout: New Vegas
Vítěz bere vše.
Co říci k pohrobkovi Van Burenu? Je to nejlepší z novodobých Falloutů. Psaní scénaristů v Bethesda Game Studios se nemůže na hony rovnat tomu, co Obsidian Entertainment rozehráli v Mohavské pustině. Ať už jednotlivé frakce se svými ideologiemi, jak přežít v pustině anebo i vaši parťáci a jejich příběhy. Ani zde vše není dokonalé a šibeničním termínem vývoje nejvíce utrpěla linka za Legii. I tak se však jedná o pro mnohé skrytý drahokam.

Zaklínač 2: Vrahové králů
"Nikdy se nepoučí." sklánějící se nad bíle oděnou mrtvolou v kupce sena.
Opět se mi těžko vybírá o opět stejně jako u Mass Effectu trpím absencí dohrání záverečného dílu. Nakonec sahám po více filmovějším a příběhovějším druhém dílu. Pánům v CD Projekt RED se povedlo přetavit Sapkowského svět doslova v hit. Příběh vás bude hnát dál a dál dokud neuvidíte záverečné titulky. A pak si hned hru rozehrajete znovu abyste viděli další větve příběhu. Tomu říkám poutavost.